Platné znění dotčených částí vyhlášky č. 501/2006 Sb., 

s vyznačením změn provedených vyhláškou č. 360/2021 Sb. § 3 (1) K naplňování cílů a úkolů územního plánování (§ 18 a 19 stavebního zákona) a s ohledem na rozdílné nároky na prostředí se území člení územním plánem na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2 000 m2 . (2) Plochy se vymezují podle a) stávajícího nebo požadovaného způsobu využití (dále jen "plochy s rozdílným způsobem využití"); tyto plochy se vymezují ke stanovení územních podmínek, zejména pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující činnosti, pro další členění ploch na pozemky a pro stanovení ochrany veřejných zájmů v těchto plochách, jakými jsou ochrana přírodního a kulturního dědictví, civilizačních, architektonických a urbanistických hodnot, b) významu; podle významu se rozlišují zejména plochy zastavitelné, plochy územních rezerv (§ 36 odst. 1 stavebního zákona), plochy ke změně stávající zástavby, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území a plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území [§ 43 odst. 1, § 19 odst. 1 písm. l) stavebního zákona]. Pro tyto plochy se zpravidla určuje i způsob jejich využití. b) významu; podle významu se rozlišují zejména 1. koridory [§ 2 odst. 1 písm. i) stavebního zákona], 2. zastavitelné plochy [§ 2 odst. 1 písm. j) stavebního zákona], 3. plochy změn v krajině [§ 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona], 4. plochy přestavby [§ 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona] a 5. územní rezervy (§ 23b stavebního zákona). (3) Plochy s rozdílným způsobem využití se vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání území. (4) Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit. Ve zvlášť odůvodněných případech a za předpokladu, že je to zdůvodněno v odůvodnění opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán, lze stanovit plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19. (4) Plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 4 až 19 se s ohledem na specifické podmínky a charakter území vymezují v podrobnějším členění. (5) Plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 4 odst. 3 písm. e), § 5 odst. 3 písm. e), § 6 odst. 3 písm. f), § 7 odst. 3 písm. b), § 7a odst. 3 písm. f), § 8 odst. 3 písm. d), § 9 odst. 3 písm. f), § 10 odst. 3 písm. e), § 11 odst. 3 písm. g), § 12 odst. 3 písm. b), § 13 odst. 3 písm. c), § 14 odst. 3 písm. d), § 15 odst. 3 písm. b), § 16 odst. 3 písm. b), § 17 odst. 3 písm. b), § 18 odst. 3 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. b) lze vymezovat pouze ve zvlášť odůvodněných případech. 2 (56) Obecným požadavkem na vymezování ploch je vytvářet a chránit bezpečně přístupná veřejná prostranství1) v zastavěném území a v zastavitelných plochách, chránit stávající cesty umožňující bezpečný průchod krajinou a vytvářet nové cesty, je-li to nezbytné. HLAVA II PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ § 4 Plochy bydlení (1) Plochy bydlení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. (2) Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Pozemky staveb pro rodinnou rekreaci lze do ploch bydlení zahrnout pouze tehdy, splňují-li podmínky podle § 20 odst. 4 a 5. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy2) obchodního prodeje o výměře větší než 1 000 m2 . Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. (3) Plochy bydlení se podrobněji člení na plochy a) bydlení venkovského, b) bydlení individuálního, c) bydlení všeobecného, d) bydlení hromadného, e) bydlení jiného. § 5 Plochy rekreace (1) Plochy rekreace se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. (2) Plochy rekreace zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť, rekreačních luk a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. (3) Plochy rekreace se podrobněji člení na plochy a) rekreace individuální, b) rekreace – zahrádkářské osady, c) rekreace – oddechové plochy, d) rekreace hromadné – rekreační areály, e) rekreace jiné. 3 § 6 Plochy občanského vybavení (1) Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. (2) Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. (3) Plochy občanského vybavení se podrobněji člení na plochy a) občanského vybavení veřejného, b) občanského vybavení komerčního, c) občanského vybavení – sport, d) občanského vybavení lázeňského, e) občanského vybavení – hřbitovy, f) občanského vybavení jiného. § 7 Plochy veřejných prostranství (1) Plochy veřejných prostranství se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství1) a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. (2) Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 ; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. (3) Plochy veřejných prostranství se podrobněji člení na plochy a) veřejných prostranství všeobecných, b) veřejných prostranství jiných. § 7a Plochy zeleně (1) Plochy zeleně se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění územních podmínek pro existenci či vývoj vegetace v území. (2) Plochy zeleně zahrnují zejména pozemky nelesní vegetace. Další přípustné využití plochy zeleně nesmí významným způsobem omezit její hlavní využití. 4 (3) Plochy zeleně se podrobněji člení na plochy a) zeleně – parky a parkově upravené plochy, b) zeleně – zahrady a sady, c) zeleně ochranné a izolační, d) zeleně krajinné, e) zeleně sídelní ostatní, f) zeleně jiné. § 8 Plochy smíšené obytné (1) Plochy smíšené obytné se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a způsob jejího využití není účelné členit území na plochy bydlení a občanského vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení, snižujících kvalitu prostředí v této ploše, například pro těžbu, hutnictví, chemii, těžké strojírenství, asanační služby. (2) Plochy smíšené obytné zahrnují zpravidla pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných lze zahrnout pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například nerušící výroba a služby, zemědělství, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. (3) Plochy smíšené obytné se podrobněji člení na plochy a) smíšené obytné venkovské, b) smíšené obytné městské, c) smíšené obytné – centrální, d) smíšené obytné jiné. § 9 Plochy dopravní infrastruktury (1) Plochy dopravní infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití, a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, například ploch výroby, ploch občanského vybavení pro maloobchodní prodej, ploch těžby nerostů. (2) Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a jiných druhů dopravy. Plochy dopravní infrastruktury se zpravidla člení na a) plochy silniční dopravy, b) plochy drážní dopravy, c) plochy letecké dopravy, d) plochy vodní dopravy, e) logistická centra jako plochy kombinované dopravy. 5 (3) Plochy dopravní infrastruktury se podrobněji člení na plochy a) dopravy silniční, b) dopravy drážní, c) dopravy letecké, d) dopravy vodní, e) dopravy kombinované – překladiště, logistická centra, f) dopravy jiné. (34) Plochy silniční dopravy dopravy silniční zahrnují zpravidla silniční pozemky3) dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, výjimečně též místních komunikací III. třídy, které nejsou zahrnuty do jiných ploch, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusová nádraží, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové garáže a odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot. (45) Plochy drážní dopravy dopravy drážní zahrnují zpravidla obvod dráhy4), včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně, dále pozemky zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven, překladišť a správních budov. (56) Plochy letecké dopravy dopravy letecké zahrnují zpravidla pozemky letišť5), pozemky obslužných komunikací, garáží, parkovišť a odstavných stání. (67) Plochy vodní dopravy dopravy vodní zahrnují zpravidla pozemky vodních ploch, určené pro vodní cesty, například kanály a splavněné úseky řek, pozemky nábřeží pro vodní dopravu, pozemky přístavů, zdymadel, překladišť a související pozemky dopravní a technické infrastruktury. (78) Logistická centra jako plochy kombinované dopravy Plochy dopravy kombinované – překladiště, logistická centra zahrnují zpravidla pozemky zařízení a staveb terminálů kombinované dopravy a pozemky pro související výrobu a skladování. § 10 Plochy technické infrastruktury (1) Plochy technické infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. (2) Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Součástí těchto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury. 6 (3) Plochy technické infrastruktury se podrobněji člení na plochy a) vodního hospodářství, b) energetiky, c) elektronických komunikací, d) nakládání s odpady, e) technické infrastruktury jiné. § 11 Plochy výroby a skladování (1) Plochy výroby a skladování se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků například staveb pro výrobu a skladování a zemědělských staveb2) z důvodu negativních vlivů za hranicí těchto pozemků vylučuje začlenění pozemků s těmito vlivy do ploch jiného způsobu využití. (2) Plochy výroby a skladování zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování2), například pro těžbu, hutnictví, těžké strojírenství, chemii, skladové areály, pozemky zemědělských staveb2) a pozemky související veřejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování se vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury a musí být z nich přístupné. (3) Plochy výroby a skladování se podrobněji člení na plochy a) výroby těžké a energetiky, b) výroby lehké, c) výroby drobné a služeb, d) skladových areálů, e) výroby zemědělské a lesnické, f) výroby energie z obnovitelných zdrojů, g) výroby jiné. § 12 Plochy smíšené výrobní (1) Plochy smíšené výrobní se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter území není účelné jeho členění například na plochy výroby a skladování, plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy těžby nerostů a plochy specifické. (2) Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb pro bydlení pouze ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. (3) Plochy smíšené výrobní se podrobněji člení na plochy a) smíšené výrobní – výroba, obchod a služby, b) smíšené výrobní jiné. § 13 Plochy vodní a vodohospodářské (1) Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na 7 úseku vod a ochrany přírody a krajiny. (2) Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků6) a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. (3) Plochy vodní a vodohospodářské se podrobněji člení na plochy a) vodní a vodních toků, b) vodohospodářské, c) vodní a vodohospodářské jiné. § 14 Plochy zemědělské (1) Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. (2) Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu7) , pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. (3) Plochy zemědělské se podrobněji člení na plochy a) zemědělské všeobecné, b) polí a trvalých travních porostů, c) trvalých kultur, d) zemědělské jiné. § 15 Plochy lesní (1) Plochy lesní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les8) . (2) Plochy lesní zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa9), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. (3) Plochy lesní se podrobněji člení na plochy a) lesní všeobecné, b) lesní jiné. § 16 Plochy přírodní (1) Plochy přírodní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny10) . (2) Plochy přírodní zahrnují zpravidla pozemky národního parku, pozemky v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti, pozemky v ostatních zvláště chráněných územích, pozemky evropsky významných lokalit včetně pozemků smluvně chráněných, pozemky biocenter11) a výjimečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 8 (3) Plochy přírodní se podrobněji člení na plochy a) přírodní všeobecné, b) přírodní jiné. § 17 Plochy smíšené nezastavěného území (1) Plochy smíšené nezastavěného území se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské a lesní. (2) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území lze zahrnout i pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů10) a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. (3) Plochy smíšené nezastavěného území se podrobněji člení na plochy a) smíšené nezastavěného území všeobecné, b) smíšené nezastavěného území jiné. § 18 Plochy těžby nerostů (1) Plochy těžby nerostů se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů. (2) Plochy těžby nerostů zahrnují zpravidla pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště odkaliště, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do plochy těžby nerostů lze zahrnout i pozemky související dopravní a technické infrastruktury. (3) Plochy těžby nerostů se podrobněji člení na plochy a) těžby nerostů – dobývání a úprava, b) těžby nerostů – stavby a zařízení, c) těžby nerostů jiné. § 19 Plochy specifické (1) Plochy specifické se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění zvláštních podmínek, které vyžadují zejména pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, vězeňství, sklady nebezpečných látek; do těchto ploch lze zahrnout pozemky související technické a dopravní infrastruktury. 9 (2) Plochy specifické se podrobněji člení na plochy a) specifické zvláštního určení, b) specifické jiné. ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ POZEMKŮ A UMISŤOVÁNÍ STAVEB NA NICH HLAVA I POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ § 20 (1) V souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislosti a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území. (2) V zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, lze vymezovat pozemky a umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. (3) Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci12) . (4) Stavební pozemek [(§ 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona] se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci12) . (5) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky, b) nakládání s odpady a odpadními vodami podle zvláštních předpisů13), které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných, c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace 10 c) hospodaření se srážkovými vodami jejich 1. akumulací s následným využitím, vsakováním nebo výparem, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby nebo pozemky, 2. odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, pokud jejich vsakování, výpar ani akumulace s následným využitím není možná, nebo 3. regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových. (6) Při vymezování stavebního pozemku nebo při změně využití zastavěného stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků odstavce 5 regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání územního rozhodnutí i s využitím dalších pozemků. (7) Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace3) široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.